Kurátor: Tomáš Pospěch
Samostatně spolu
Libor Fojtík má neodbytnou potřebu překračovat hranice své fotoreportérské profese s jejím omezením na několik fotografií a rychlé upotřebení v denním tisku. Rád si volí dlouhodobá témata, ke kterým se může vracet a nořit se do problému, ať už to byl Absurdistán – domov můj, kde ironicky glosoval nejrůznější hromadně navštěvované akce, na kterých se stáváme součástí politické nebo reklamní kampaně. Po několik let také mapoval český fenomén trampingu nebo fotografoval stoletého skauta Felixe Kolmera.
Hranice je čára na mapě. Česko-slovenská hranice dlouho nebyla, pak byla a nyní tak nějak je a přitom není. Už tím má v sobě něco laskavě humorného, stejně jako fotografie Libora Fojtíka. Vedle své profese fotografa pro noviny a časopisy si s fotoaparátem užívá neustálá překvapení, jak jsou lidé kolem nás nečekaně zvláštní a vždy tak trochu neznámí, kolik toho o sobě prozrazujeme tím, jak si upravujeme své domy a jak si zdobíme své nejbližší prostředí. Všechna pomezí států mají ledacos společného. Stejně tak zůstává blízkost se sousedem, který je z nedaleké chalupy, i když vy máte prezidenta stovky kilometrů daleko v Bratislavě a on stovky kilometrů daleko v Praze. Těch několik desetiletí společného soustátí a 252 kilometrů společné hranice, dva světy, které jsou přeťaté neviditelnou čárou, a proto tolik stejné, ty zkrátka stojí za pozornost.