Noc. Čas odpočinku, blahodárného ticha a tmy, ale také tíživé temnoty, do které se
probouzejí veškeré naše nejistoty, úzkosti a strachy. Matěj Damek si fenomén noci vybral
během studií v Ateliéru Reklamní fotografie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jako téma své
bakalářské práce pod vedením Lucie Fišerové. Jeho projekt vzešel z dlouhodobého
experimentování s fotopastí, kterou po setmění používá při svých toulkách městem.
Na výsledné snímky má autor v případě fotopasti jen minimální vliv. Zasvěcení o tom vědí
své. Nemožnost nastavení ideálních expozičních hodnot a nedokonalost výsledného obrazu
související se silnou dávkou náhody však mohou být v tvorbě jistým vysvobozením. Zvláště, je-li
fotografovým denním chlebem přesnost. Matěje Damka totiž živí především reklamní a produktová
fotografie. Jako autor do celého procesu vstupuje znovu až konečným výběrem, který divákovi
předkládá obrazy připomínající více než realitu spíše fantaskní výjevy. Figury lidí, torza zvířat a
všemožné předměty vystupují ze tmy nebo se naopak do ní halí. Vše je bez výjimky ozářeno
infračerveným přísvitem, který tento svět ve vteřině mění v mýtus nočního chodce bloudícího svým
vnitřním i vnějším městem; opakovaně a v pravidelných intervalech. Jednou spíše jen kontempluje
na periférii, jindy se vydává na výpravy za nočním životem do středu města. Je tichým
pozorovatelem i dravým lovcem. Lovcem nočních motýlů, kteří měli vždy blíže k smrti stejně jako
fotografie, jež svět kolem nás zvěčňuje i umrtvuje zároveň. Tato ambivalence prostupuje celým
dílem a odkazuje silně mýtu, k jeho symbolickým hodnotám.
Terezie Foldynová